středa 1. listopadu 2017

Kaziměsti - Martin Bečan

Autor: Martin Bečan
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2017
Počet stran: 253

"Kdo by na tebe taky nekoukal, když máš výstřih až po pupek, a k tomu sukni, která se promění v opasek, jakmile se posadíš."

Když čtveřice přátel objeví mezi domy uličku, která tam nikdy předtím nebyla, ze zvědavosti do ní nahlédnou. Naskočí do přijíždějící tramvaje číslo 0, která je zaveze do Nikam. Na křižovatce ulic Podivné, Podivnější a Nejpodivnější brzy pochopí, že se ocitli jinde. Zjišťují, že ve městě, ve kterém dosud žili a studovali, existují domy, ulice a dokonce celé čtvrti, o kterých většina lidí nemá nejmenší tušení. Zlákáni plejádou divů a zázraků se rozhodnou do Podivné ulice nastěhovat.
Jejich okouzlení však netrvá dlouho. Ukazuje se, že město je nakaženo nemocí, která se šíří jako rakovina. Město umírá, ulice zarůstají do země a i čtveřice přátel se začíná měnit. Stejně jako mnozí lidé před nimi, kteří se v Nikde rozhodli žít. Květiny ve vousech a ňadra porostlá šupinami jsou jen zlomkem toho, co je čeká.
Podaří se Lazarovi a jeho přátelům zachránit město a tím i sebe samotné, nebo se všichni doslova utopí ve svých vlastních starostech?

Martin Bečan je debutující spisovatel nejmladší generace. Vedle svérázného románu Kaziměsti napsal a publikoval nepřeberné množství podivnostmi prosycených povídek, ve kterých propojuje žánry jako new weird, horor a magický realismus. Vystudoval žurnalistiku a sémiotiku, jako novinář má zkušenosti s prací v časopisech, novinách, rozhlase i televizi. Cizí mu ale nejsou ani řemesla literárního redaktora nebo korektora. Svým dílem přispěl ke vzniku mnoha čtenářsky oblíbených knih z nakladatelství Fragment.
Narodil se v roce 1992. Pochází z Mohelnice, žil a studoval v Olomouci a v Praze. V současnosti nemá pevné zázemí a pendluje mezi několika městy napříč celým Českem.

Nejdříve to celé shrnu. Naprosto úžasný svět plný roztodivných věcí, lidí i zvířat, kde kanály jsou živé, tramvaje jezdí jako horská dráha, domy se samy opravují, dveře uhýbají před klíčem a mnoho dalších anomálií, které jsem žrala. Autorovu fantazii jsem si užívala plnými doušky.
Co jsem si neužívala, tak byly jména hlavních hrdinů. Léto a Zima? Cesmín? Musím říct, že mi to vážně lezlo na nervy, ale ke konci knihy jsem si zvykla tak, že jsem to už nevnímala. Možná, kdyby měli Kaziměsti o něco více stránek, tak mi ty jména na nervy lézt přestanou. :-)

Partička čtyř kamarádů objeví tajnou uličku, vklouznou do ní a jsou lapeni zvláštním světem, který nemá nic společného s realitou, ve které dosud žili. Snaží se vžít do svých nových rolí a přestěhují se do světa, jenž nabízí nepřeberné množství bizarností, jako jsou paznehti, stínky, těla přizpůsobující se nové realitě a podobně. Zjistí, že město postihla nákaza a pořádně neví, jak se s tím vyrovnat, jestli to vůbec bude možné a podaří se jim to... Jestli zachrání sami sebe...

Musím konstatovat, že od začátku knihy jsem si hověla v novém světě, který se přede mnou, spolu s Kaziměsty, otevřel. Obdivuji autorovu fantazii, tohle byla prdlá jízda, kterou jen tak někdo nepobere. Chvílemi jsem si spolu s hrdiny říkala, že už mě nic nemůže překvapit, ale bylo tam tolik podivností, že skoro na každé stránce na mě něco vykouklo a já si říkala, že tohle už ne. Kde na to autor chodí? Tleskám.

"Viděli jsme celou plejádu podivných lidí, kteří tam stáli obklopení svými obyčejnými a nezajímavými rodinami a přáteli. Viděl jsem staříka tak vrásčitého a porostlého houbami, až mě napadlo, jestli jeho lidská část není v menšině a houba si nezačíná uzurpovat jeho tělo a proměňovat ho v sebe sama. Stála tam i průsvitná dívka taky starší paní, která měl uprostřed čela něco, co vypadalo jako třetí oko."

To, co mě ale mrzí je fakt, že něco dít se začíná až za polovinou knihy. Do té doby se sice brouzdám po dobře zpracovaném a promyšleném světě nikde, ale chtělo by to aspoň náznaky nějaké akce, že se bude dít nějaké to vzrušení. Když se mě totiž kamarádka zeptala, co to čtu, řekla jsem ji, že fantasy, která je sice o ničem, ale hrozně mě baví. A to je přece škoda.. (byla jsem někde kolem strany sto v době, kdy mi otázku položila..) :-)

Celkově jsem ovšem velmi spokojena. I přes poměrně dlouhé kapitoly, i přes postavy, které byly na facku nebo rovnou na ránu mezi oči... Kniha je napsána čtivě a záživně, takže mi nic z toho nijak zásadně nevadilo.

Od doby, kdy jsem četla, někdy před sedmi lety, sérii Cal a Niko Leandrosovi, což je urban fantasy, tak jsem si tento žánr oblíbila a jsem ráda, že Kaziměsti mě nezklamali. Zvlášť když je to tvorba českého autora!

I když se někomu může příběh zdát trochu kostrbatý, měl by brát v potaz to, že autor je mladý, velmi mladý (o osm let mladší než já!) a tohle se mu odpustí, a sobě si slíbím, že si jeho další tvorbu ohlídám.
Umí totiž psát tak, aby mě zajímalo, co se bude dít i když se nic neděje, uměl mě strhnout sebou do jeho světa fantazie, uměl mě uchvátit, uměl mě překvapit, uměl mě vytočit. A tohle je něco, co od knihy čekám.
Takže za mě palec nahoru!

Hvězdné hodnocení:


Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a koupit si Kaziměsty můžete tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Žádné komentáře:

Okomentovat