pondělí 31. července 2017

Vraždy v norimberských ulicích - J. Sydney Jones

Autor: J. Sydney Jones
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 303

"V dálce slyšel kvílení sirén vojenské policie a uvažoval, co se děje. Jeho policejní intuice mu říkala, že Norimberk je vhodné místo pro zločince. Všechno bylo v troskách. Morgan znal statistické údaje zpaměti. Z původních 130 000 bytů jen 17 000 přežilo bombové útoky z ledna. Z téměř půlmilionového města zůstala jen třetina obyvatel. 30 000 těl bylo stále ještě uvězněno pod hromadami trosek a vydávalo zápach, proti kterému i skunk voněl jako Chanel No. 5. Modré masařky velikosti dětské pěstičky létaly v mračnech nad hnijícími těly."

Zatímco se Evropa připravuje na Norimberský proces, v ulicích zničeného města řádí vrah... Norimberk se stal mrtvým městem. Dvě třetiny obyvatel utekly nebo zemřely, uprostřed města čeká 30 000 těl na pohřbení do masového hrobu. A budou tu souzeni ti nejhorší váleční zločinci v ohromném procesu za pozornosti celého světa. Ale v temných ulicích města vládne chaos. Kapitán Nathan Morgan je jedním z těch, kdo má do města vnést pořádek. Neworský detektiv, který za války sloužil jako taktik a analytik, je rozený špion - a v roce 1945 není lepší město pro špionáž a pátrání než Norimberk. Zatímco se armáda Spojených států soustředí na boj s Rudou armádou o nadvládu nad válkou zdecimovanou Evropou,  po ulicích Norimberku se pohybuje vrah, který se naopak soustředí na okupační vojáky. A Nathan Morgan se ze špiona musí ještě jednou stát "obyčejným" detektivem...

Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbily popisy, které autor použil, aby dodal atmosféru poválečnému městu. Na druhou stranu, kdyby jste se mě zeptali, o čem ta kniha byla, dokázala bych vám popsat pouze pár kusých informací. V ději vystupuje hromada postav a já se jednoduše ztrácela. Než jsem pochopila, že Morgan je jeden z těch důležitých, byla jsem skoro na konci knihy. Do toho postavy, které měly evidentně jen vedlejší roli, přesto se zdálo, že jsou "důležité", aspoň v tu chvíli, kdy se o nich mluvilo a pro mě byl problém to rozlišit. Natož si něco z toho zapamatovat...

Takže tolik k ději... z mé strany. A teď ty popisy, které jsem už výše zmínila. Na tohle je autor mistr. Podařilo se mu, dokonale, navodit atmosféru poválečného Norimberku, temná a rozpadlá stavení, kde se v koutech honí krysy, zdecimované cesty a když jsem se do popisu vžila, měla jsem pocit, že stojím na opuštěné cestě někde uprostřed sutin a ruin, lehce na mě z oblohy padá déšť, kotníky mám v mlžném oparu a jsem zoufalá... Tohle se povedlo, ale bohužel musím říct, že to bylo to jediné, co se mi na knize líbilo...

"Byla skoro půlnoc, když jejich džíp za zvuků řvoucího motoru vyrazil z nádvoří justičního paláce v závěsu za mohutným vojenským transportérem, který jim razil cestu a strhával kovové struny, které se v noci objevily natažené přes silnici."

On ten nápad s vrahem, který si na první pohled, vyhledává jako oběti lidi, kteří kšeftují na černém trhu, je dobrý, ale autor to podal stylem, jako by to bylo vedlejší. Jen prostě "dokreslení" situace.
A přitom je to nejdůležitější část příběhu.

Možná, že mi nesedl styl autora, možná mi vadilo, jak byly řešeny kapitoly. Kolikrát v jedné kapitole během třeba dvou, tří odstavců dokázal přeskočit na různé osoby a hrdiny a tím pádem já nevěděla, kde jsem ani o koho se jedná, co tam má dělat a proč. Bylo to pro mě složité číst. Ztrácela jsem se.

Ale i přesto, že mi tento způsob nesedl, věřím, že se najdou čtenáři, které Vraždy v norimberských ulicích bavit budou protože...: Werwolfové, černý trh, špióni, práskači, mrtvoly, přece jen jsem tam pár zajímavých a napínavých momentů objevila... Jen by se mi líbilo, kdyby na mě působily více celistvěji. :-)

Děkuji nakladatelství Cosmopolis za zaslání recenzního výtisku a odkaz na koupi této knihy máte přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se krásně!
Daramegan

Žádné komentáře:

Okomentovat